Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V roku 1993 nakrútila brazílska SEPULTURA klip ku skladbe „Territory“ v Izraeli. Z tejto najeurópskejšej krajiny blízkeho východu bez akejkoľvek dlhodobej metalovej tradície však napriek všetkému pochádza aj niekoľko zaujímavých zoskupení. V 90-tych rokoch sa z čistého neba objavili folkmetaloví pesničkári ORPHANED LAND a o pár rokov neskôr svoje rohy vystrčili „Sumerčania“ MELECHESH.
Na vlne spomínanej SEPULTURY sa zviezla aj tretia najznámejšia kapela z krajiny Dávidovej hviezdy, BETZEFER. Vznikla v roku 1998 a debut „Down Low“ už vydal holandský Roadrunner. Druhý album „Freedom To The Slave Makers“ bol hotový už pred tromi rokmi, no kvôli vyhadzovu od spomínaného vydavateľstva a problémom s hľadaním nového sa album dostal na sveta až začiatkom tohto roka.
„Bestseller“ štartuje novinku skutočne razantným riffom a dokonale charakterizuje celú nahrávku. Stredné tempo, expresívny vokál pendlujúci od Maxa Cavaleru k Philovi Anselmovi, „groovy“ motívy a oldschoolovo drevnatý sound. BETZEFER sa podarilo oklamať čas a presunúť sa zhruba do roku 1994, z ktorého akoby vypadol najmä zvuk bicích a gitár. Tie druhé miestami zablúdia až dakam k púštnym bohom KYUSS (napríklad v skladbe „Perfect Lie“).
Napriek všetkej energii nahromadenej v úvodných skladbách albumu kapele okolo robustného Avitala Tamira v druhej polovici mierne dochádza dych. Popri výborných a úderných číslach „Backstage Blues“ alebo „Nothing But Opinions“ je však určitá repetívnosť strednetempových skladieb ospravedlniteľná. Album uzatvára „Heavensent“ ktorá preradí na skutočne radikálnu rýchlosť - keď už BETZEFER odchádzajú, aspoň za sebou poriadne tresnú dverami a okno zvonku rozbijú oranžovým, zubom škodiacim hranatým predmetom.
BETZEFER nahrali skutočne príjemný retro album so všetkými výhodami aj nevýhodami. Ak máte radi „groovy“ hudbu od DOWN cez SICK OF IT ALL až po SEPULTURU, bude „Freedom To The Slave Makers“ so štipkou izraelskej nátury navyše zaujímavým spestrením vášho kultúrneho vyžitia.
1. Best Seller
2. Backstage Blues
3. Feels So Right
4. Diamond Director
5. Nothing But Opinions
6. Doomsday
7. Empty Magazine
8. Perfect Lie
9. Song For The Alcoholic
10. Heavensent
Diskografie
Freedom To The Slave Makers (2011) Down Low (2005) New Hate (EP) (2003) Some Tits, But No Bush (EP) (2001) Pitz Aachabar (EP) (2000)
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.
Aj keď by sa mohlo zdať, že koncept báťuškovského pravoslávneho black metalu je v roku 2025 zúfalo vyčerpaný, PATRIARKH tu prinášajú viaceré svieže momenty pokukujúce po širšom publiku. Určite si to zaslúži viacero vypočutí.